| Baby, baby blue by chtěla prej, ale tmavomodrý věci vidim já |
| Tmavomodrej pořád jsem, asi to tak má bejt |
| Vidim tmu i když je venku světlo, už jsem naučenej |
| Stejně hlava v oblacích, jo, noční město svítí jako tisíc cíg |
| Z toho vždycky jedno je to mý |
| Z toho vždycky jedno je to mý, duše černá jako plíce prokletí |
| Slyší to, co já, ale neslyší, co já, vidí to, co já, ale nevidí |
| Jenom černá obloha, co hvězdy někde ukrývá |
| Věci v hlavě prolínám pokaždý, když chodim spát |
| Pokaždý, když usínám, jo |
| Baby, baby blue by chtěla prej, ale tmavomodrý věci vidim já |
| Tmavomodrej pořád jsem, asi to tak má bejt |
| Vidim tmu i když je venku světlo, už jsem naučenej |
| Stejně hlava v oblacích, jo, noční město svítí jako tisíc cíg |
| Z toho vždycky jedno je to mý |
| Z toho vždycky jedno j to mý, duše černá jako plíce prokltí |
| Baby, já nejsem ready na drama |
| Občas chci bejt sám, tvoje nálady nezvládám |
| Stejně seš pro mě uprostřed pouště - savana |
| Ale hot jak Sahara, leháme do trávy, noc je mladá |
| Spolu si pustíme ticho, když je všude hluk |
| Asi jsem závislej, já potřebuju tě jak vzduch |
| No stejně pořád dokola ten nekonečnej kruh |
| Nemůžu z něj pryč, motám se v něm jak malej kluk |
| Procházíme spolu nocí, kolem prázdný domy |
| Je někdy nad ránem, ale neřešíme kolik |
| Je cejtit studenej vítr v zádech, stojíme v poli |
| Čistý chvilky spolu, dokud zas nepřijdou ony |
| Zase jsou mi tak blízko, ale přitom vlastně cizí |
| Rozmazaný vzpomínky, záblesky, nepomůže vizír |
| Dívám se na to všechno pozpátku, jsem zase v krizi |
| Baby, věř mi, rána potom nejsou zas tak easy |
| Baby, baby blue by chtěla prej, ale tmavomodrý věci vidim já |
| Tmavomodrej pořád jsem, asi to tak má bejt |
| Vidim tmu i když je venku světlo, už jsem naučenej |
| Stejně hlava v oblacích, jo, noční město svítí jako tisíc cíg |
| Z toho vždycky jedno je to mý |
| Z toho vždycky jedno je to mý, duše černá jako plíce prokletí |